Rekonstruujeme - díl 2. - KUCHYŇ
Kuchyň na první pohled vypadala jako obyvatelná a nejméně pracná místnost na rekonstrukci a jakékoliv zásahy.
Na druhý pohled už tomu tak nebylo. Z rozvodů vody a topení toho moc nezbylo, někdo vyřezal vše kovové. Kachlová kamna byla zbořená a zůstala pouze část obložení.
Plán byl jasný - velká kuchyňská linka, protože mi občas vaříme všichni čtyři a v paneláku jsme se i dva pletli. Chtěla jsem kuchyň s ostrůvkem, ale také velký kuchyňský stůl, nová kachlová kamna... po přeměření a rozkreslení všeho muselo dojít na kompromisy. Pokud budou kachlová kamna, nevejde se kuchyňský ostrůvek a kuchyň nemůže být do tvaru U, ale pouze do L v protilehlém rohu.
Spoustu prací si děláme svépomocí, ale kominíka a kamnáře jsme potřebovali. Oba bylo velmi těžké sehnat. Kominíka jsme nakonec sehnali nedaleko, výsledek však narušil naše plány. Komín, který patří ke starým kamnům a k peci na pečení chleba je nefunkční, oprava by byla drahá, verdikt zněl: zbořte ho a postavte nový.
Pecaře jsme sehnali úžasnou náhodou a velmi šikovného, pana Pecinu z Chrudimi. Přijel se podívat, obhlídl původní pec na pečení chleba a nakonec jsem se dohodli, že nám postaví nový kachlový sporák a starou pec zprovozňovat nebudeme.
Starý komín tedy musel dolů, postavili jsme nový (zase všechno vybourané odvozit a navozit komínovou stavebnici). Štěstí, že se náš Kuba nebojí výšek, vyleze kamkoliv a ještě tam dokáže pracovat a jak je naším "dobrým" zvykem, vše doděláváme na poslední chvíli a ideálně do nočních hodin .... ale komín stojí :-)
Další můj výmysl byly dveře ven k "budoucímu" venkovnímu posezení a na bylinkovou a zeleninovou zahrádku (oboje venku vidím asi jenom já, protože všichni ostatní si klepou na čelo). Museli jsme tedy vybourat díru ven a objednat dveře.
Náš dům byl původně stavěný "na etapy" a pravděpodobně zažil několik přestaveb a přístaveb, protože nacházíme různé zdivo, různého stáří. Kuchyň je pravděpodobně tou nejstarší částí, postavěná ještě z vepřovic. Což izolačně není špatné, ale s nosností by mohli být problémy a tak se nad "mojí dveřní dírou" musel dát betonový překlad a uvnitř kuchyně trámová výměna (vůbec není na škodu mít doma tesaře :-)).
Ve fázi bourání nás přijely zkontrolovat moje milovaná sestřička a neteřinka, která si musela vyzkoušet i kladivo :-).
Čekali nás i nové rozvody odpadů, vody, topení a elektřiny - takže zase bourání, vysekávání, tahání drátů, svařování a izolování trubek, a podobně. Nemilé překvapením nás čekalo po vybourání původních futer, nad žádnými vnitřními dveřmi nebyly žádné nosné překlady. Takže nastaly další vícepráce s bouráním, vynošením betonových překladů a jejich zazděním.
Nastala fáze výstavby kachlových kamen, byl začátek prosince 2019 a my jsme se do konce měsíce museli přestěhovat (téměř nemyslitelné :-(), ale prodlužovat nájemní smlouvu na další rok se nám nechtělo...
Pokračovali jsem mnohem horšími pracemi jako je broušením omítek, nahazováním nových, pucováním nebo broušením stropních trámů a prken a jejich natíráním (to bylo fakt hrozný, ten prach z broušeného dřeva a hlavně několik dní ruce nad hlavou, auuu). Stálo to za to, strop je krásný.
Následovala pokládka nové dlažby. V kuchyni, jako v jediné místnosti v přízemí, nemáme podlahové topení. Pod kuchyní je totiž velký sklep a podlahové topení nebylo možné zrealizovat. Pokládali jsme tedy novou dlažbu na starou.
Fázi malování mám ráda, vybrala jsem odstín mocca kafé a nakombinovala jsem ho s bílou. A nakonec to nejlepší - kuchyňská linka. Skoro tři měsíce jsme bydleli bez ní, jen s plynovým vařičem a remoskou, nádobí myli v lavoru, moooc jsem se na ní těšila. Samozřejmě předcházelo plánování, navrhování a výběr dodavatele. Moje původní představa byla sladit jí do odstínu kachlových kamen, ale přípatek za modrý odstín mě vrátil zpět do standardního barevného bílého provedení. Vybírali jsme z více možností, začali jsme kuchyňskou linkou na míru a skončili jsme u typizovaného řešení v IKEA. Asi nikomu, kdo staví, nemusím vysvětlovat, jak je to s rozpočtem a nečekanými stavebními výdaji. Takže rozpočet byl omezený a kuchyňská linka rozměrově velká, IKEA byl dobrý kompromis. Zatím nelituji, dovezli ji a tentokrát i vynesli až nahoru do stráně, my jsme pár dní montovali (a po několika skříňkách a šuflatech už jsme byli opravdu profíci :-)). Takhle to dopadlo:
Do úplného finále chybělo ještě doobložit zdi okolo kuchyňské linky, což se také ukázalo jako komplikované vzhledem k nerovnostem zdí, volili jsme tedy nestandardní obklad obdélníkového tvaru. Montáž zařizovacích předmětů (jejich nákup nám zkomplikovala první jarní corona, nic nebylo k sehnání), svítidel (na ty jsem pyšná, jen nesmím říkat, kolik stály ;-)), poliček,... a to nejlepší nakonec nastěhovat nádobí a uvařit první oběd.
V naší kuchyni jsou nejkrásnější rána, když okny svítí sluneční paprsky. A pak sezení u roztopených kamen a nebo ležení na peci (tam je totiž takové teplo, že tam vydržím jen já, věčně zmrzlý a teplomilný tvor :-)). Při vaření máme dostatek místa i světla, naprostá spokojenost. Kuchyň se nám povedla.